Švýcarsko 2025

Odjezd byl naplánovaný na 1. dubna v nočních hodinách a nebyl to apríl, opravdu se tak stalo. Cesta vedla ze Soběslavi přes Rakousko, Německo až do Švýcarska. Ráno jsme rozlámaní vylezli z autobusu v německé Kostnici a navštívili dům Mistra Jana Husa, tzv. Hushaus.  Absolvovali jsme prohlídku domu i města. Pak následoval přejezd do již zmiňovaného Švýcarska. Náš červený autobus nás odvezl k Rýnským vodopádům, kde jsme loďkou zajeli až přímo pod vodopády a mohli je obdivovat zblízka. Následovala 2hodinová cesta do hlavního města Bern. Pan průvodce nás zavedl k místnímu orloji (Zeitglockenturm), parlamentu, národní bance a katedrále sv. Vincenta. Poté už nás čekala pouze cesta na ubytování do Leysin.

Po nočním odpočinku jsme se rychle sbalili a vyrazili k zastávce zubačky, se kterou jsme se svezli do obce Aigle. Potom jsme se vydali autobusem do městečka Vevey. Zde jsme si prohlédli sochu Charlieho Chaplina, který v tomto městě strávil poslední roky života. Další zastávkou se nám stalo Lausanne, konkrétně Olympijské muzeum. Měli jsme možnost prohlédnout si vývoj Olympijských her, dresy nejrůznějších sportovců minulosti i současnosti a nástupové kolekce vybraných zemí. Odpoledne jsme naskákali do autobusu a vyjeli směrem na Ženevu, konkrétně výzkumné centrum Cern. Už se nám v hlavě vybavovaly znalosti kvantové fyziky, ale po příjezdu na místo jsme zjistili, že je středisko zavřené. No nevadí, alespoň máme důvod se tam vrátit. Po neúspěšné návštěvě Cernu jsme popojeli do Ženevy. Tam nás ale čekala menší nepříjemnost, a to nekonečná kolona. Nezbývalo nic jiného než vyskákat z autobusu, seběhnout k Ženevskému jezeru, podívat se na známý vodotrysk a zase utíkat zpět do autobusu.

Poslední den našeho výletu jsme začali návštěvou vodního hradu Chillon, který byl postaven v 11. století na břehu Ženevského jezera. Díky audio průvodci jsme mohli nahlédnout do historie tohoto známého hradu. Po prohlídce jsme přejeli do sýrárny Gruyere. Dozvěděli jsme se, jak funguje proces zrání sýrů, následovala ochutnávka, včetně možnosti nákupu sýrů. Naší poslední zastávkou byla čokoládovna Cailler. Zde jsme si prohlédli výrobu čokolády krok po kroku. Nesměla chybět ochutnávka a nákup čokolády. Nikdo nemůže říct, že si nemohl vybrat, ba naopak.

Jediné, co nás čekalo, byla už jen cesta domů. V pořádku jsme se 5. dubna v brzkých ranních hodinách vrátili do Soběslavi, odkud jsme se rozprchli do svých domovů, dát si jeden z nejsladších spánků v životě.

Moc děkujeme paní učitelce Holubové a Kříhové za možnost podívat se na dechberoucí místa, která máme na naší planetě. Věříme, že pro většinu z nás tato exkurze nebyla poslední návštěvou Švýcarska.

Za 5. B a 2. B

Adéla Gregorová