Exkurze maturantů do památníku Vojna a prohlídka Čapkovy Strže

Na Vojně se studenti dozvěděli o hrůzných podmínkách, ve kterých byli vězni nuceni pracovat, o jejich limitovaném společenském a kulturním životě ve vězeňských podmínkách. Dozvěděli se, jak se lidé mohli po roce 1945 v pracovním táboře ocitnout. A že se nejprve nejednalo o pracovní tábor, ale o vězeňský tábor pro nacistické vězně a kriminálníky, které komunistický režim využíval na těžbu uranitu, jelikož vůdce SSSR Stalin chtěl USA dohnat v jejich „zázraku“, ve vývoji jaderné bomby.

Později, když v roce 1949 nacistické vězně odvezli zpátky do Německa, byl nucen tehdejší komunistický režim hledat levnou pracovní sílu jinde. Tu komunisté našli, když začali zatýkat kohokoliv, kdo se režimu příčil, ať už kritizoval režim nebo měl příliš mnoho majetku. Za zmínku z obětí politických procesů stojí generál a legionář Heliodor Píka, který na vlastní oči zpozoroval hrůzy sovětské krutosti, a později byl odsouzen k trestu smrti za šíření státních tajemství. Nebo proslulá národní socialistka Dr. Milada Horáková, jež byla jako jediná žena odsouzena vykonstruovaným procesem k trestu smrti.

Je pozoruhodné, že mezi vězni nepanovaly úplně nejlepší mezilidské vztahy, jelikož se tu mohli střetnout nacističtí kolaboranti, nacisté, komunisté, kriminálníci nebo političtí vězni. Komunisté proto, jelikož v pozdějších letech začali komunisté „čistit“ i své vlastní řady. A tak se stalo, že byl prezident Gottwald nucen poslat svého přítele Rudolfa Slánského na smrt, a že důvodem byl i jeho židovský původ. Ale lidstvo nikdy nezapomene a nemělo by ignorovat hrůzy, které musela většina našich předků vytrpět.

Po krátké přestávce v Příbrami se studenti přesunuli na závěrečnou etapu exkurze, do Strže u Dobříše. Tady se studenti setkali s prostředím, které dalo inspiraci většině Čapkových děl. Také mohli souznít s hlubokým sourozeneckým vztahem, který Karel Čapek měl se svým milovaným bratrem Josefem, jenž poprvé dává slovo „robot“ do Čapkova díla R. U. R.

Rovněž mohli obdivovat majestátní vilu na Strži a její okolní prostředí, kde Čapek často pobýval v závěru svého života. Díky fotografickému ateliéru jsme se setkali s Karlem Čapkem i jako fotografem a studenti byli informováni o tom, že právě tady Čapek hostil mnoho svých přátel.

A že ve své pražské vile vedl intelektuální rozhovory s přáteli a též s prezidentem T. G. Masarykem. Studenti měli také možnost nahlédnout do kanceláře Čapkova přítele, novináře Ferdinanda Peroutky, zvané roztomile „peroutkárna“.

Viktorie Nagyová, žákyně třídy 4. A

…

Je naší zásadní povinností předávat dospívajícím generacím cenná svědectví z časů minulých, ať už se týkají radostnějších i temnějších období našich dějin. Exkurze na Příbramsko, kterou jsme zorganizovali společně s Mgr. Lenkou Ryndovou, měla letos maturujícím žákům přiblížit dvě důležitá období dějin 20. století. Pro pochopení idejí a kontextu literatury 20. století šlo o návštěvu naprosto klíčových míst.

Jsem rád, že jsme s maturanty osobně poznali místa, která jim pomohou lépe pochopit poselství sdělená nejen v knihách Karla Čapka, ale též v knihách vězněných a pronásledovaných spisovatelů reflektujících nesnadný život nesvobodného člověka v totalitní společnosti.

A věřím, že si z nich budoucí absolventi našeho gymnázia odnesou poznání, že hlavním smyslem těchto knih zůstává především touha po svobodě, lidskosti a míru.

Mgr. Marek ADAM, pedagog