Školní výlet do Berlína
Za devatero potoky a silnicemi bylo kdysi dávno jedno gymnázium plné velmi nadaných studentů. Jejich učitelé v čele s paní Bulantovou se tehdy rozhodli, že si vyrazí do Berlína a vezmou s sebou plný autobus těchto ambiciózních a poznání chtivých školáků, které jim později bude závidět celé Německo. Ale o tom v tu chvíli neměli ani zdání!
Toto dobrodružství se konalo 23. a 24. září 2013 a studentům tak poskytlo prodloužený víkend, z čehož samozřejmě neměli radost, protože by raději jeli o víkendu a školní dny věnovali pilnému studiu, nemohli s tím nicméně už nic nadělat. Již začátek se neobešel bez komplikací, kdy několik účastníků zájezdu z toho dlouhého ranního čekání na autobus zmrzlo, dobrou zprávou však je, že než dojeli na místo činu, byli už rozmrzlí.
Cesta byla poměrně dlouhá a to z podstatné části díky častému zastavování. Prý se přestávky dělaly proto, aby studenti mohli vykonat své potřeby, dnes už je však jasné, že to byla pouze kamufláž a skutečnou příčinou byly povinné řidičovy pauzy. To víte, tenkrát holt byla jiná doba a všechno se svádělo na mládež. V Praze nabrali svého průvodce, který toho (nejen) o Berlínu věděl více, než většina Němců. Oficiálně dělali, jakože to byl jejich učitel dějepisu, ale pšt, dodnes je to tajné!
Světe div se, oni tehdy do toho velkoměsta trefili! Nejprve rychle projeli východním Berlínem a okolo Berlínské zdi, přičemž průvodce znale popisoval rozdíly mezi Berlíňany a také doporučoval, jakou místní specialitu okusit a jaké se v každém případě vyhnout. Autobus účastníky vyložil u Památníku holokaustu, dál už museli jít pěšky. Jelikož to měli při cestě, tak se šli podívat na místo, které na první pohled působilo obyčejným dojmem, rychle však zjistili, že právě zde spáchal sebevraždu Adolf Hitler. Pak už zamířili k jednomu ze symbolů Berlína, Braniborské bráně. Nepobyli tam dlouho, což vlastně možná nebylo na škodu, jelikož se zde potulovali podivní lidé žadonící o podpis… a deset euro.
Průchod ulicí Unter den Linden si tehdy moc neužili, byla totiž celá rozkopaná a místo památek byly vidět spíše jeřáby. Musí se však uznat, že to byly pěkné jeřáby, ale Humboldtova univerzita, na kterou po chvilce narazili, byla mnohem krásnější. Průvodce nemilosrdně hnal zběsilý dav kupředu, a tak dorazili k Pergamonskému muzeu dříve, než by řekli švec. Tam se bohužel také moc neohřáli a nestihli si všechnu tu nádheru, jako třeba Ištařinu bránu, pořádně prohlédnout a nafotit. Čas je tlačil a za chvilku už museli být na Televizní věži. Nahoru, do výšky přesahující 200 metrů, to výtahem trvalo zhruba 40 vteřin, což byl opravdu fofr. Celý Berlín měli zájezdníci jako na dlani a mohli si prohlédnout například Červenou radnici. Nejdiskutovanějším tématem nakonec bylo, jestli se ta věž opravdu otáčí.
Po návratu dolů přišel čas na rozchod, což byla ideální příležitost k prozkoumání Alexandrova náměstí, kterou ale studenti nevyužili a raději se šli najíst, kručelo jim totiž v břichách. Ti chytří si dali klobásu v kari omáčce či eintopf, pro některé byl nicméně lákavější McDonald's, kde k překvapení všech zjistili, že ty burgery chutnají všude stejně. Den utekl jako voda a tak byl čas nasednout do autobusu a vydat se směrem k hotelu Formule 1, cestou se však stavěli u Checkpointu Charlie, bývalého berlínského hraničního přechodu, kde se školáci mohli vyfotit s vojáky… za nemalý peníz.
Když autobus přijel k hotelu, byla už skoro tma. Kantoři byli benevolentní, studentům stanovili dostatečně dlouhou večerku a všichni byli poučeni, že jít na toaletu, když svítí červené světýlko, není moc dobrý nápad. Ráno proběhla dvouetapová snídaně, kde si každý mohl naložit, co chtěl, tedy pokud už nedošly poměrně tenké zásoby. Ještě se ani nestihli rozkoukat a už se loučili s hotelem a vydávali se vstříc dalšímu dobrodružství.
Než autobus dojel ke svému cíli, Německému spolkovému sněmu, spatřili Vítězný sloup a také sídlo prezidenta. Při příchodu do areálu Spolkového sněmu byli všichni z bezpečnostních důvodů vystaveni prohlídce, která se naštěstí obešla bez problémů. Návštěvě střechy a kopule této monumentální budovy už pak nic nebránilo. Nahoru návštěvníky vyvezl výtah, který byl sice o poznání pomalejší, než ten na Televizní věži, zato však mnohem prostornější. Jediným negativem bylo deštivé počasí bránící perfektnímu výhledu z této krásné moderní skleněné kopule. Před odjezdem študáci i kantoři navštívili obchod se suvenýry, kde se daly nakoupit všemožné věci s motivem Berlína. Ještě dodnes si tam mnou ruce, jak úžasný zisk jim ti čeští návštěvníci udělali.
Předposlední zastávka byla u zbytků Berlínské zdi. Ačkoliv se pochmurné deštivé počasí do té doby nehodilo, při návštěvě tohoto místa naopak dodávalo dokonalou atmosféru. Po krátké přednášce pana průvodce došlo k hromadnému focení a posléze si studenti mohli poslechnout záznamy zpravodajství z dob Berlínské zdi vyvolávající velké emoce, ale pak byl čas se opět vrátit do autobusu a přesunout se dál.
Na samotném závěru přišlo to úplně nejdůležitější – nakupování v části Berlína zvané Ku'damm. Nákupní horečka zastínila všechny okolní památky a stavby, jako například Pamětní kostel císaře Viléma, Hlavní nádraží či Zoo. Pokud se do té doby peníze účastníků držely v peněžence, v tento moment ji začaly nekontrolovatelně opouštět. Pár hodin se na nakupování ukázalo býti málo, optimálně by to bývalo chtělo několik dnů. Obzvláště v některých obchodech, kupříkladu KaDeWe, by vydrželi celou věčnost. Tolik času však neměli a už kolem páté hodiny sklesle nasedali do autobusu a s hlavním městem Německa se loučili. A to v plánu původně bylo, že studenti uvidí Berlín v noci.
Když ne noční Berlín, byla k vidění alespoň noční Praha, kterou autobus projížděl a vysazoval zde průvodce, který před odchodem sklidil bouřlivý potlesk za skvěle odvedenou práci. Pak už to netrvalo dlouho a autobus dojel na známá místa, kde začal rozsévat cestující podle jejich místa bydliště.
Abych to shrnul, byl to tenkrát nesmírně povedený výlet. Kromě chyceného nachlazení nikdo nepřišel k újmě, učitelé byli velmi pohodoví a tolerantní, studenti se toho hodně nového dozvěděli, všichni si domů přivezli plno skvělých zážitků a na tuto akci vzpomínají jen v tom nejlepším až dodnes.
Gymnázium, Soběslav, Webmaster: Balounova"@"gym-so.cz |
Dnes | 387 | |
Včera | 664 | |
Tento týden | 2654 | |
Tento měsíc | 4400 | |
Vše | 401971 |