Vážení rodiče, vedení školy a učitelský sbor Vás srdečně zvou na KONZULTAČNÍ ODPOLEDNE,které se bude konat |
S blížícím se příchodem června letošního roku propadlo nemnoho studentů našeho gymnázia v nadšené očekávání. Důvodem nebyly prázdniny a konec školního roku, klepající na dveře, nýbrž více než půl roku plánovaný výlet do nekonečných dálav za mořem. Dobrá, ač nekonečné úplně nebyly, vzhledem k tomu, že La Manche v místě našeho průjezdu měřil necelých 35 kilometrů, i to se počítá! Jak teď už každému nejspíš došlo, opravdu jsme měli namířeno do Spojeného království, do země čaje, Beatlesáků a červených telefonních budek. I já jsem podlehla všeobecnému nadšení a hořela nedočkavostí, a zatímco rodičové se pro změnu hystericky hroutili, směnárny v Soběslavi a Táboře zažily, co se liber týče, hotový ''boom''.
S datem prvního však cestovní horečka dolehla snad na všechny z nás. Po nástupu do pohodlného dálkového autobusu v pondělních odpoledních hodinách se však zdálo, že cesta spolu s žáky brněnské základní školy a ostravského sportovního gymnázia bude pohodová, což se až na pár výjimek vyplnilo. Do Calais jsme dorazili unavení, ale v pořádku, hůř to však vypadalo s trajektem. Hlásili vlny a bouřku.
Podle toho taky vypadala plavba. Nejenže žaludky všech byly doslova i obrazně na vodě, nekontrolovatelné houpání směr Dover se z 90 minut protáhlo asi na tři hodiny. A nepomohla tomu ani všeobecná ochota a přátelskost tamních pracovníků.
My jsme se ovšem nenechali odradit a rozhodnuti zbytek Anglie maximálně prorelaxovat, vyrazili jsme se značným zpožděním vstříc Londýnu, kde jsme absolvovali nedlouhou, přesto vyčerpávající procházku od London Eye, přes Houses of Parliament a Buckingham Palace až po Covent Garden. Pak už následovala snad nejočekávanější událost dne, a sice příjezd na meeting point a s ním související přidělení k novým dočasným rodinám. Nervozita se dala krájet, nakonec jsme ale i tohle zvládli obstojně a den i noc přežili ve zdraví.
Ve středu byl už v programu Stonehenge, Salisbury a Winchester. Ve čtvrtek prohlídka leteckého muzea v Duxfordu a univerzitního města Cambridge. Pátek patřil opět anglickému hlavnímu městu, konkrétně Greenwichi, projížďce po Temži, Toweru a v odpoledních hodinách i nákupům na Oxford Street. Ve zkratce řečeno, nabité to opravdu bylo, ale díky paní průvodkyni, které patří náš velký dík, jsme to všechno víceméně stihli. A co víc, i opravdu užili, neboť krása tamějšího prostředí je nepopsatelná. Počasí nám přálo, takřka nezapršelo a sluníčka bylo taky dost. Spokojenost nade vše.
Cesta zpátky domů už probíhala mnohem poklidněji, a i když jsem se všichni těšili, Anglie se neopouští snadno. Já sama se tam určitě v budoucnu hodlám vrátit ještě mnohokrát.
Na závěr bych zároveň, snad mohu říct, že za všechny, ráda poděkovala paní profesorce Vyhlídkové, za její trpělivost a soucítění, a za odvahu se kterou se do takové akce vrhla. Snad jsme ji příliš nezklamali a nadšení pořádat podobné výlety ji neopustí ani v dalších letech.
Za hrstku přeživších
Kristýna Svobodová, 5. B
Gymnázium, Soběslav, Webmaster: Balounova"@"gym-so.cz |
Dnes | 117 | |
Včera | 464 | |
Tento týden | 581 | |
Tento měsíc | 8614 | |
Vše | 394233 |